Daniel Mourek
Jaká je role Nadace Partnerství ve vztahu k farmářským tržištím?
Nadace Partnerství je nejvýznamnější českou nadací v oblasti životního prostředí, podporujeme projekty udržitelného rozvoje zabývající se oblastmi bezmotorové/dopravy, výsadby stromů, energetické účinnosti a veřejných prostranství. V rámci programu nadace – Prostory –zpracováváme metodiku, která se věnuje tématu revitalizace veřejných prostor jako jsou náměstí, ulice či hřiště. Posledním dlouhodobým projektem našeho týmu v rámci programu Prostory, který pomohl k provozování prvního farmářského tržiště na Kubáňském náměstí, je Strategie veřejných prostranství Prahy 10. Na Strategii naváže Akční plán a navíc realizace jednotlivých projektů. Farmářská tržiště hrají významnou roli v oživování a přísunu malých investic do těchto míst. Na projektech revitalizace prostranství naše nadace více jak deset let spolupracuje s organizací Project for Public Spaces sídlící v New Yorku. PPS rovněž spustila vzdělávací program pro realizátory farmářských tržišť v USA a dále pomáhá s rozvojem ekologických farmářských tržišť v srbském městě Novi Sad. V lednu tohoto roku se v bývalé tržnici Vinohradského pavilonu uskutečnilo veřejné setkání politických představitelů, farmářů, novinářů a existujících či potenciálních manažerů farmářských tržišť, aby zde diskutovali možný rozvoj těchto tržišť v Praze. Akci uspořádala Nadace Partnerství ve spolupráci s občanským sdružením Archetyp. Na setkání byly rovněž představeny zahraniční zkušenosti s farmářskými trhy, zvláště pak z USA, jejímž výsledkem by byl další přenos know-how do České republiky.
Co vás vedlo k zájmu o organizaci farmářských tržišť v Praze?
Býval jsem pravidelným návštěvníkem největší pražské tržnice na Pankráci, která byla otevřena od 80. let, 6 dní v týdnu, a kterou denně navštívilo až 10 000 lidí. Znal jsem téměř všechny místní zemědělce, přivedl další lidi, v sobotu jsme se scházeli na trhu a šli na šálek kávy a dort do nedaleké kavárny Na půl cesty, což se posléze stalo víkendovým rituálem… A pak v roce 2005 byla tržnice najednou uzavřena. Bylo potřeba najít místo pro další nákupní centrum. Toho času jsem byl místním politikem, snažili jsme se protestovat podáním petice, kde jsme shromáždili stovky podpisů od lidí, kteří byli zvyklí na toto místo chodit. Setkali jsem se s developerem, ale výstavbě nákupního centra jsme nebyli schopni zabránit. Zejména jsem měl starost o zemědělce, jejichž celé rodiny byly životně závislé na produkci své farmy a přímém prodeji stálým zákazníkům. Shromáždil jsem kontakty a několika zemědělcům se snažil pomoc s vytvořením družstva odběratelů, které je stále aktivní a v současné době měme okolo 100 členů. Ale stále jsem měl v hlavě myšlenku na vytvoření farmářských tržišť, místa, kde by se lidé setkávali, nakupovali, stravovali… Trvalo to dalších 5 let, než se tento sen stal skutečností.
Jakým problémům jste na své cestě musel čelit?
Zejména se jednalo o negativní reakce ze strany představitelů městských částí, kteří nechtěli umožnit uspořádání farmářských tržišť v prostorách ve vlastnictví města, bez placení obvyklého nájemného. Přestože jsem do roku 2006 působil v zastupitelstvu městské části Praha 4, projevila tato pražská čtvrť o pořádání farmářských velice malý zájem s tím, že představitelé zdůrazňovali, že není úlohou městských částí ovlivňovat tržní síly… K mému štěstí byl kolega zvolen za radního hl.m. Prahy a podařilo se mu finančně podpořit studii, ve které bylo vymezeno 17 vhodných míst pro konání farmářských tržišť. Měli jsme tak pevný základ pro to, aby farmářská tržiště byla uspořádána v městských částech Prahy, kde bude kvalitní napojení na veřejnou dopravu, na pozemcích ve vlastnictví města, městských částí či příspěvkových organizací města. Ovšem trvalo to ještě další dva roky, než bylo první farmářské tržiště otevřeno.
Jak příchod farmářských trhů uvítali obyvatelé Prahy?
Věděl jsem, že jakmile se otevře první tržiště, bude přeplněné. Zkušenost s farmářskými tržišti ze Spojených států či osobní zkušenost z Berlína, kde jsou denně v provozu desítky tržišť, mi dávaly jistotu budoucího úspěchu. Pokud byste navštívil jakékoliv z pravidelných tržišť, vždy narazíte na davy lidí. Takovou zkušenost mám již z doby krátce po roce 1989. Pokud zajdete na jedno z nejlepších tržišť na Kubáňském náměstí, uvidíte sami. Pražané už jsou unaveni nakupováním anonymních výrobků, které cestují napříč Evropou či kontinenty a chutnají průměrně. Lidé chtějí mít kontakt se „svým“ farmářem, chtějí vědět odkud produkt pochází, chtějí slyšet příběh…a stejní lidé jsou v New Yorku, Berlíně či Praze. V Praze je stále prostor pro další tržiště, naším cílem tak je pokrýt prostor Prahy farmářskými tržišti tak, aby lidé nemuseli ke svému nejbližšímu tržišti podstoupit dlouhou cestu na kole či pěšky. Důležité je, že vzniklo tržiště v samém centru města, na vltavské náplavce u Palackého náměstí, kam to mají lidé přibližně stejně daleko ze všech částí Prahy, ale hlavně se podařilo oživit velmi cenný prostor v samotném centru.
Podíleli jste se na vzniku farmářských tržišť či místním potravinovém hnutí mimo Prahu?
Nadace Partnerství má své sídlo v Brně. Pokaždé/téměř každý týden/, když jsem cestoval do Brna, jsem nejprve zavítal na Zelný trh, jedno z největších farmářských tržišť v zemi. Účastnil jsem se pak služebních jednání s batohem plným zeleniny, ovoce či květin a mí brněnští kolegové se mi smáli…Bylo těžké jim vysvětlit, že v Praze nemám možnost čerstvé produkty nakoupit. Naše nadace je zapojena do brněnského projektu, který se zabývá zlepšením marketingu farmářských tržišť a výstavby dalších takových tržišť v administrativním území Brna. Našim cílem je spustit celonárodní program na podporu vzdělávání manažerů farmářských tržišť a pomoci uvést v činnost tržiště ve všech regionech České republiky.
Jaké výhody lokálním zemědělcům farmářské trhy přinášejí?
Velké. Našim původním záměrem bylo pozvat na farmářské trhy pouze zemědělce z okruhu 50km, aby tak byly minimalizovány negativní dopady dopravy na pražské občany. Mimochodem, 70% znečištění ovzduší v Praze není způsobeno průmyslovou výrobou, ale dopravou, zejména automobilovou. Ale bohužel není snadné najít dostatek zemědělců, kteří se nacházejí tak blízko Prahy. Je potřeba vědět, že po kolektivizaci privátních statků v roce 1948 a poté, co většina úspěšných zemědělských rodin byla zničena, byl majetek těchto rodin konfiskován a mnohé z nich byly přemístěny. Představitelé komunistické strany si byli dobře vědomi, že největší odpor mohou očekávat právě ze strany konzervativních zemědělců a tak se pojistili tím, že jim znemožnili podnikat. Současný stav českého zemědělství je daleko od zemědělství západních zemí. Malí zemědělci tvoří pouze 5% celkové produkce, zbytek představuje produkce velkých zemědělských družstev, bývalých JZD, dnes ZD…Pro tyto malé zemědělce, kteří nemohou prodávat ve velkém, a kteří nemají přístup k potravinářským řetězcům, je jedinou možností prodej na farmářských trzích nebo přímý prodej z farem /tzv. Ab Hof/
Jsou z hlediska obchodních standardů farmářská tržiště považována za úspěch?
Provozováním farmářských tržišť lze jen těžko zbohatnout. Na některých místech jsou manažeři těchto trhů stále nuceni platit nájemné za užití veřejných prostor. Ale některé pražské městské části podpořily vytvoření farmářských tržišť, jako tomu je na Praze 10. Je však stále málo finančních prostředků na marketing, propagaci. V budoucnu by tržiště mohla být provozována v podobě obchodních sdružení spojující management tržišť s farmáři a výrobci. Všechna farmářská tržiště by měla poskytovat vybavení v podobě míst pro spotřebu hotových jídel. Tento srpen jsem navštívil město Cincinnati ve státě Ohio. Město je pro mě synonymem trhu Findlay, jehož historie sahá až do roku 1862. Na trhu se nachází úsek (v historické budově), který hostí masné výrobce, dále malé stánky s potravinami, tradiční úsek tržiště pro gurmány a Eat street /Essenstrasse/, kde můžete ochutnat místní speciality. Místo se hemží lidmi, pouličními muzikanty v jinak spíše prázdné městské části. . . . Rovněž Praha má nádherné tržnice, které se datují do 30. let minulého století, jako jsou tržnice na Vinohradech či Smíchově. A co v nich najdeme dnes? Obchodní centra či knihovnu. Pouze tržnice v Holešovicích /hala 22/ slouží svému původnímu účelu. Ve střední Evropě jsou protipólem města jako Budapešť nebo Bratislava, která jsou pyšná na své centrální tržnice, proč tomu tak není i v Praze? Vinohradský pavilon by mohl vypadat jako berlínská tržnice Marheineke Markthalle.
Očekáváte, že pražská farmářská tržiště budou v příštích letech stále fungovat?
Ano, alespoň to předpokládám u těch zavedených jako jsou tržiště na Kubáňském náměstí, Náplavce, Klánovicích a dalších místech. Nejsem si jistý, že tomu tak bude i u tržišť, otevřených ve volebním roce krátce před místními volbami (Praha 4 Arkády, Praha 5 Anděl a další), i když rád se budu mýlit. Věřím, že v Praze bude více takových tržišť, která budou představitelé města považovat nejen za místa určená pro místní obyvatele, ale rovněž jako místa obohacující turismus v Praze.
Víte, zda i jiná města České republiky mají zájem o pořádání tržišť?
V malých českých městech farmářské trhy fungují na jednoduchém principu. Například na hlavním náměstí v Kolíně městské zastupitelstvo pořádá farmářské trhy, kdy od každého prodávajícího vybírá poplatek 20Kč…Lokální farmářská tržiště existují v Jičíně, Litomyšli, nová pak vznikla na Zbraslavi, Dobříši, v Říčanech, na Kladně a dalších místech ceskefarmarsketrhy, nalok, vitalia , najdisisvehofarmare. Je to jednouché, hlavní náměstí v českých městech obvykle představují velký prostor v centrech, jenž je většinu času zaplněn automobily, které sem nepatří. Farmářská tržiště mohou v krátkém horizontu alespoň na několik hodin vytěsnit auta z historických center a poskytnout obchodní příležitost pro malé a střední podnikání. Pro zajištění větší profesionální úrovně by měla být zřízena asociace farmářských tržišť. Tržiště by se měla od sebe rozlišovat, rovněž by se zde měly konat tématické akce, jako dožínky, posvícení a další. To je již běžnou praxí na některých tržištích v Praze. Na Náplavce jsou tržiště známá svými čerstvými rybami, tržiště na Kubánském náměstí pro sezónní chřest.
Je zde možnost získat místní produkci v době, kdy jsou farmářská tržiště po sezóně zavřená a jaká znáte další místa v Praze, kde mohou místní obyvatelé tyto produkty nakoupit?
Pro zemědělce je ideální situace, když má své klienty po celý rok. Farmářská tržiště jsou obvykle otevřena od dubna do listopadu. Ale i během zimy potřebují lidé nakupovat…Už jsem zmínil družstva spotřebitelů, která mohou být zakládána spotřebiteli či zemědělci a manažery tržišť. Zemědělcům je tak umožněn prodej i v zimním období. A v neposlední řadě je zde možnost přímého prodeje z farmy. Na Západě si lidé dokonce pronajímají pozemky, na nich buď oni sami nebo farmář pěstuje vybrané plodiny. Je zde v provozu několik zájmových sdružení, jako jsou bio obchody či pražská hospodářství jako Toulcův dvůr. Nadace Partnerství užívá model přímého prodeje například v rámci úspěšného projektu Moravské vinařské stezky, které pomáhají malým vinařům s přímým prodejem vín a s vinařskou turistikou na Jižní Moravě.
Jaké změny a zlepšení na tržištích jsou ve vašich budoucích plánech?
Domnívám se, že by pro manažery tržišť mělo být uspořádáno více školení. Společně s organizací PPS budeme hledat možnosti vyškolit některé manažery pražských tržišť. Chceme rovněž uspořádat dvě mezinárodní setkání k farmářským tržištím v Praze a Brně a to na přelomu ledna/února a v dubnu. Setkání by se měli zúčastnit rovněž kolegové z organizace PPS. Vzhledem k tomu, že by tržiště měla být založena na určitém standardu – zejména podporovat lokální producenty zeleniny, ovoce, mléčné výrobky, květiny, maso – chystáme se více zapracovat na metodice a úspěšných stránkách. Rádi bychom také viděli, aby se na tržištích konalo více událostí a byla zde možnost zakoupit si hotové jídlo. Dále je našim cílem, aby vznikala tržiště s produkty čistě z ekologického biozemědělství, taková, jaká pořádá již pátým rokem naše partnerská organizace Zelená síť Voivodina v srbském Novém Sadu.
Jak mohou zemědělci či lokální obchodníci získat stánek na některém z tržišť?
Nejlepší je, když kontaktují přímo manažery pražských farmářských tržišť prostřednictvím webových stránek jako jsou www.farmarsketrziste.cz či www.ceskyfarmarskytrh.cz
